Vojtěch řečený sirotek

Pozdější život filmu? aneb české filmy, na které se tak trochu pozapomnělo.

režie Zdeněk Tyc, Československo 1989, 80 min.

Černobílý baladický snímek, kterým debutovali tři  talentovaní studenti FAMU: režisér Zdeněk Tyc, dramaturg a scenárista Jiří Soukup a kameraman Jaromír Kačer. Podíl na námětu, scénáři a realizaci filmu je nedílný, důležitou osobností, která do vzniku původně školního projektu zasáhla, byl však i dramaturg Ivan Arsenjev. Film vyjadřoval touhu po návratu k uměleckým a morálním imperativům československé nové vlny a současně přesvědčivě prezentoval potenciál nové generace, která v dosavadním, cenzurovaném systému socialistické kinematografie neměla zrovna otevřenou bránu k úspěchu. Čtveřice autorů se hluboce niterným způsobem vrátila k poetice šedesátých let. Jejich vyprávění oslavuje přirozenou, individuální rebelii proti zavedenému řádu. Postavu provokativně svobodomyslného samotáře si ve vizuálně podmanivém snímku, jehož děj je časově zařazen do roku 1946, zahrál Petr Forman.

Lektorský úvod filmový kritik Jan Lukeš

Loňským rokem jsme dramaturgicky ukončili profily českých a slovenských režisérů a režisérek, převážně spjatých s československou novou vlnou. Přichází cyklus nový, zaměřený na filmy z konce osmdesátých a počátku devadesátých let, kdy vzniklo mnoho kvalitních snímků, ale vzhledem ke společenským a politickým událostem neoprávněně zapadly.