logo-web-festival-bce-2018

5.–8. července festival pro židovskou čtvrť

Viktor Karlík

Čtvrtek 16:00 / Výstavy

obrazy, kresby, sochy, instalace / CZ

Muzeum regionu Boskovicka

Viktor Karlík, 1962, Praha, žije a tvoří v Praze

obrazy, kresby, sochy, instalace

SKRYTÝ ŽIVOT MĚSTA

Studia: Střední průmyslová škola grafická (1977-1981)
Po ukončení školy nastoupil jako depozitárník Orientální sbírky Národní galerie
Spoluzakladatel a redaktor samizdatového časopisu Jednou nohou (1985), který v roce 1987 přejmenoval na Revolver revue a v roce 1996 Kritickou přílohu Revolver Revue (s Terezií Pokornou a Michaelem Špiritem), je zároveň autorem jejich grafických řešení, spoluzakládal i časopis Respekt (je autorem loga).

Působí jako malíř, grafik, kurátor, ilustrátor, básník

Viktor Karlík je označován za nejvýznamnějšího výtvarníka tzv. druhé generace českého undergroundu. Jeho tehdejší způsob malby přesně vystihl Ivan M Jirous: Expresivita v Karlíkových obrazech sice postihovala dobu, kterou jsme žili, ale nemělo to nic společného s nějakým politickým protestem a nebyla to žádná, sociologická sonda‘. (...) Myslím si, že jeho prvotní období se do historie české malby zapsalo naprosto nezaměnitelným způsobem, že v té době tu snad nikdo nemaloval tak tvrdě a tak ostře. Expresivní malba té doby zapadá do širokého pluralitního postmoderního výtvarného hnutí a zároveň ho lze řadit k neoexpresivnímu proudu figurace osmdesátých let, vzdálená východiska (v barevnosti a radikálním výtvarném gestu) lze vidět i v tvorbě Vincence van Gogha. Začátkem devadesátých let vzniká řada asambláží a prostorových koláží pracujících zejména s městským prostorem; po krátké přestávce se opět vrací k malbě, přičemž město jako východisko a inspirační zdroj je stále intenzivně přítomné (cyklus Světla města, Centrum periferie aj.), město převedeno do navzájem spolu komunikujících, téměř plošných znaků, které mají bezpochyby i souvislost s grafickým designem, kterému se Karlík průběžně věnuje.

Výstava v Muzeu regionu Boskovicka představí výběr z Karlíkovy tvorby posledních 25 let, tedy právě na fenomén města. Právě město, respektive jeho charakteristické prvky jako komíny, lampy, kanály se stávají hlavními náměty děl vznikajících v malbách, reliéfech a zejména v kovových plastikách, na které je i soustředěna hlavní pozornost výstavy. Lampy i komíny v Kralíkových díle ožívají, respektive jsou záznamy situací, které se někde ve skrytu, bez povšimnutí lidí odehrály.